Aktualizované znění

133/1985 Sb.

ZÁKON

České národní rady

ze dne 17. prosince 1985

o požární ochraně

částka 34 Sbírky zákonů ročník 1985 rozeslána 17.12.1985

(účinnost 1. července 1986)

se změnami a doplňky provedenými s účinností dnem
______________________________________________________________

zákonem č. 425/1990 Sb. voleb do obec. zastup. (24.11.1990)
zákonem č. 40/1994 Sb. 1. dubna 1994
zákonem č. 203/1994 Sb. 1. ledna 1995
úplné znění č.91/1995 Sb.
zákonem č. 163/1998 Sb. 1. srpna 1998
zákonem č. 71/2000 Sb. vyhlášení (3. 4. 2000)
zákonem č. 237/2000 Sb. 1. ledna 2001
zákonem č. 320/2002 Sb. 1. ledna 2003
______________________________________________________________

ZÁKON

České národní rady

o požární ochraně

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Účelem zákona je vytvořit podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech stanovením povinností ministerstev a jiných správních úřadů, právnických a fyzických osob, postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinností jednotek požární ochrany.

(2) Každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek; při zdolávání požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí je povinen poskytovat přiměřenou osobní pomoc, nevystaví-li tím vážnému nebezpečí nebo ohrožení sebe nebo osoby blízké anebo nebrání-li mu v tom důležitá okolnost, a potřebnou věcnou pomoc. Ustanovení § 20 tím není dotčeno.

ČÁST PRVNÍ

POVINNOSTI MINISTERSTEV A JINÝCH STÁTNÍCH ORGÁNŮ,
PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB
NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY

Oddíl první

Povinnosti ministerstev a jiných státních orgánů,
právnických osob a fyzických osob
vykonávajících podnikatelskou činnost
podle zvláštních předpisů a fyzických osob

§ 2

Obecná ustanovení

(1) Ministerstva a jiné státní orgány a právnické osoby, jakož i fyzické osoby vykonávající podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů (dále jen "podnikající fyzické osoby") zabezpečují plnění povinností vyplývajících pro ně z tohoto zákona, předpisů vydaných na jeho základě nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany (dále jen "předpisy o požární ochraně") jako nedílnou součást své řídicí, hospodářské nebo jiné základní činnosti a neodkladně odstraňují zjištěné nedostatky.

(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti. Za plnění povinností na úseku požární ochrany u právnických osob odpovídá statutární orgán a u podnikajících fyzických osob tyto osoby nebo jejich odpovědný zástupce. Provozuje-li činnost v prostorách více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která užívají společně, vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak. Součástí smlouvy musí být i určení osoby odpovědné za plnění povinností na úseku požární ochrany.

§ 3

Povinnosti ministerstev a jiných státních orgánů

(1) Ministerstva a jiné státní orgány v rozsahu své působnosti spolupracují s Ministerstvem vnitra (dále jen "ministerstvo") při zpracovávání koncepce rozvoje požární ochrany a ve vztahu k právnickým osobám, které řídí, plní další úkoly na úseku požární ochrany stanovené na základě tohoto zákona.
(2) Ministerstva a jiné státní orgány plní obdobně povinnosti uložené jinak tímto zákonem právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám.

§ 4

Členění provozovaných činností
podle požárního nebezpečí

(1) Podle míry požárního nebezpečí se provozované činnosti člení do kategorií

a) bez zvýšeného požárního nebezpečí,
b) se zvýšeným požárním nebezpečím,
c) s vysokým požárním nebezpečím.

(2) Za provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se považují činnosti

a) při nichž se vyskytují v jednom prostoru nebo požárním úseku^1a) nebezpečné látky a přípravky, které jsou klasifikovány jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé,^1b) v celkovém množství převyšujícím
1 000 kg těchto látek a přípravků v pevném stavu nebo 250 litrů těchto látek a přípravků v kapalném stavu,
b) při nichž se vyskytují hořlavé nebo hoření podporující plyny v zásobnících, případně v nádobách (sudech, lahvích nebo kartuších), se součtem vnitřních objemů těchto nádob převyšujícím 100 litrů umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku, a v případě nádob na zkapalněné uhlovodíkové plyny, s celkovým množstvím možných náplní převyšujícím 60 kg umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku,
c) u kterých se při výrobě nebo manipulaci vyskytuje hořlavý prach nebo páry hořlavých kapalin v ovzduší nebo v zařízení v takové míře, že nelze vyloučit vznik výbušné koncentrace nebo se hořlavý prach usazuje v souvislé vrstvě nejméně 1 mm,
d) ve výrobních provozech, ve kterých se na pracovištích s nejméně třemi zaměstnanci vyskytuje nahodilé požární zatížení 15 kg/m² a vyšší,
e) v prostorách, ve kterých se vyskytuje nahodilé požární zatížení 120 kg/m² a vyšší,
f) při nichž se používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v bezprostřední přítomnosti hořlavých látek v pevném, kapalném nebo plynném stavu, kromě lokálních spotřebičů a zdrojů tepla určených k vytápění, vaření a ohřevu vody,
g) v budovách^1c) o sedmi a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 22,5 m, kromě bytových domů,^1d)
h) ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob,^1e) ve stavbách pro obchod,^1f) ve stavbách ubytovacích zařízení^1g) a ve stavbách, které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace,^1h)
i) v podzemních prostorách určených pro poskytování služeb nebo obchod s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m² a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat sedm a více osob,
j) u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah.

(3) Za provozované činnosti s vysokým požárním nebezpečím se považují činnosti

a) při nichž se vyskytují nebezpečné látky a přípravky, které jsou klasifikovány jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé,^1b) v celkovém množství větším než 5 000 tun,
b) při nichž se vyrábějí nebo plní do zásobníků, cisteren nebo nádob hořlavé kapaliny nebo hořlavé plyny anebo hoření podporující plyny s roční produkcí 5 000 tun a vyšší,
c) v provozech, ve kterých se přečerpáváním a zvyšováním tlaku zabezpečuje přeprava nebezpečných látek a přípravků v kapalném nebo plynném stavu, které jsou klasifikovány jako extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, v potrubí o vnitřním průměru 0,8 m a větším,
d) v budovách o 15 a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 45 m,
e) v podzemních prostorách s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m² a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat více než 200 osob.

(4) Za provozované činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí se považují činnosti, které nejsou uvedené v odstavcích 2 a 3.

(5) Vyjde-li najevo, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se nesprávně začlenila do kategorie podle odstavce 1, rozhodne o jejím správném začlenění příslušný orgán státního požárního dozoru.

§ 5

Povinnosti právnických osob
a podnikajících fyzických osob

(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny

a) obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu. U vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, kromě výrobků stanovených podle zvláštních právních předpisů,¹ⁱ) lze instalovat a používat pouze schválené druhy,
b) vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení,
c) dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností,
d) označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení,
e) pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby ( § 11 odst. 1), technika požární ochrany ( § 11 odst. 2) nebo preventisty požární ochrany ( § 11 odst. 6) dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady,
f) umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany v souladu s tímto zákonem a ve stanovených lhůtách splnit jím uložená opatření,
g) poskytovat bezúplatně orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo vzorky nezbytné k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru,
h) bezodkladně oznamovat územně příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje^1j) každý požár vzniklý při činnostech, které provozují, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívají.

(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmí vypalovat porosty. Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje,^1j) který může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost zakázat. Ustanovení zvláštních právních předpisů nejsou tímto dotčena.^1k)

Povinnosti právnických osob
a podnikajících fyzických osob

§ 6

(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím jsou dále povinny

a) stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí provozované činnosti,
b) prokazatelným způsobem stanovit a dodržovat podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností, případně technologických postupů a zařízení, nejsou-li podmínky provozování činností a zabezpečování údržby a oprav zařízení stanoveny zvláštním právním předpisem,
c) zajišťovat údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených podmínkami požární bezpečnosti nebo výrobcem zařízení,
d) stanovit z hlediska požární bezpečnosti požadavky na odbornou kvalifikaci osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických a technologických zařízení, pokud to není stanoveno zvláštními právními předpisy,^1l) a zabezpečit provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru, pouze osobami s příslušnou kvalifikací,
e) mít k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů potřebné ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku.

(2) Podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností podle odstavce 1 písm. b) musí odpovídat stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jejich stanovení.

§ 6a

(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím, jsou dále povinny prostřednictvím odborně způsobilé osoby ( § 11 odst. 1) zabezpečit posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob, zvířat a majetku a plnění dalších povinností na úseku požární ochrany.

(2) Posouzení požárního nebezpečí obsahuje

a) zjištění a zhodnocení rozhodujících vlivů z hlediska možnosti vzniku a šíření požáru, vyjádření a posouzení rizik ohrožení osob, zvířat a majetku, zhodnocení možností provedení záchranných prací a účinné likvidace požáru včetně popisu jeho možných následků,
b) stanovení systému řízení požární ochrany se zaměřením na snížení pravděpodobnosti vzniku požáru, jeho šíření a ohrožení osob, zvířat a majetku,
c) návrhy na opatření včetně stanovení lhůt k jejich plnění.

(3) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím, předkládají posouzení požárního nebezpečí ke schválení orgánu státního požárního dozoru před zahájením jimi provozované činnosti.

(4) Zjistí-li orgán státního požárního dozoru, že posouzení požárního nebezpečí předložené ke schválení vykazuje nedostatky, pro které je nelze schválit, vrátí je předkladateli zpět s uvedením důvodů a současně stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. Jinak toto posouzení schválí bez zbytečného odkladu.

(5) Změní-li se charakter, podmínky nebo rozsah provozované činnosti zakládající povinnost podle odstavce 1, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby bez zbytečného odkladu uvědomí písemně o této skutečnosti orgán státního požárního dozoru a podle jeho pokynů posouzení požárního nebezpečí doplní, přepracují nebo předloží ke schválení nové posouzení požárního nebezpečí.

(6) Opatření a lhůty vyplývající ze schváleného posouzení požárního nebezpečí jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny plnit.

(7) Osoba zpracovávající posouzení požárního nebezpečí podle § 11 odst. 1 je odpovědná za věcnou a formální správnost zpracované dokumentace.

§ 6b

Prováděcí právní předpis stanoví

a) hodnoty nahodilého požárního zatížení pro účely členění činností podle požárního nebezpečí,
b) vymezení složitých podmínek pro zásah,
c) množství, druhy a způsob vybavení prostor právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními, jakož i požadavky na jejich projektování, montáž, provoz, kontrolu, údržbu a opravy,
d) druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,
e) způsob vytváření podmínek pro hašení požáru a pro záchranné práce,
f) lhůty a způsob provádění kontrol dodržování předpisů o požární ochraně,
g) postup při poskytování výrobků a vzorků orgánu státního požárního dozoru k provedení požárně technické expertizy za účelem zjišťování příčin vzniku požáru,
h) způsob určení podmínek požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím a vysokým požárním nebezpečím,
i) způsob posuzování požárního nebezpečí.

§ 7

(1) Vlastník nebo uživatel zdrojů vody pro hašení požárů je povinen tyto udržovat v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky a čerpání vody pro hašení požárů.

(2) Vlastník nebo uživatel lesů v souvislých lesních porostech o celkové výměře vyšší než 50 hektarů je povinen zabezpečit v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, nad rámec povinností stanovených v § 5, opatření pro včasné zjištění požáru v lesích a proti jeho rozšíření pomocí hlídkové činnosti s potřebným množstvím sil a prostředků požární ochrany, pokud tak neučiní Ministerstvo zemědělství podle zvláštního zákona.^1m)

§ 8

zrušen

§ 9

zrušen

§ 10

zrušen

§ 11

Odborná způsobilost

(1) Plnění povinností podle § 6a odst. 1, § 16 odst. 1 a § 16a mohou zabezpečovat pouze odborně způsobilé osoby, není-li dále stanoveno jinak. Odborně způsobilými osobami se rozumí znalci a znalecké ústavy v základním oboru požární ochrany zapsaní v seznamu znalců a znaleckých ústavů vedených krajskými soudy, fyzické osoby, které jsou absolventy škol požární ochrany nebo absolventy vysokoškolského studia, jehož součástí je ověřovací program pro odbornou způsobilost na úseku požární ochrany schválený ministerstvem, který odpovídá požadavkům uvedeným v odstavci 4, nebo fyzické osoby, které složily zkoušku odborné způsobilosti před komisí ustavenou ministerstvem. Za odborně způsobilé osoby se považují též příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen "hasičský záchranný sbor")^1j) vykonávající funkce stanovené prováděcím předpisem k zákonu o hasičském záchranném sboru.

(2) Plnění povinností vyplývajících z § 5, 6, § 16 odst. 1 a § 16a mohou zabezpečovat technici požární ochrany. Odborná způsobilost k výkonu funkce technika požární ochrany se získává složením zkoušky odborné způsobilosti před komisí ustavenou ministerstvem.

(3) Fyzickým osobám uvedeným v odstavcích 1 a 2 vydá ministerstvo osvědčení o odborné způsobilosti (dále jen "osvědčení"). Ministerstvo může na návrh orgánu státního požárního dozoru rozhodnout o odejmutí osvědčení tomu, kdo při výkonu činnosti odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany vykazuje závažné nedostatky.

(4) Při zkoušce odborné způsobilosti se ověřuje znalost zejména

a) právních předpisů a technických předpisů na úseku požární ochrany,
b) požární bezpečnosti staveb a technologií,
c) posuzování činností s vysokým požárním nebezpečím,
d) funkcí a technických vlastností požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,
e) fyzikálních a chemických procesů hoření, výbuchů, hašení a toxických účinků zplodin hoření.

(5) Činnost odborně způsobilé osoby a technika požární ochrany může být vykonávána v pracovněprávním vztahu¹ⁿ) anebo na základě zvláštního zákona.^1o)

(6) Plnění úkolů podle § 5 odst. 1 písm. d) a e) a § 16a odst. 1 písm. c) může vykonávat preventista požární ochrany. Preventista požární ochrany vykonává činnost na základě absolvování odborné přípravy ( § 16 odst. 1).

(7) Osoba odborně způsobilá podle odstavce 1 má odbornou způsobilost i k výkonu činnosti technika požární ochrany. Osoba odborně způsobilá podle odstavce 2 má odbornou způsobilost i k plnění úkolů podle odstavce 6.

(8) Prováděcí právní předpis stanoví způsob ověřování odborné způsobilosti, vydávání a odnímání osvědčení, obsah a rozsah odborné přípravy.

§ 12

zrušen

§ 13

Preventivní požární hlídka

(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby zřizují preventivní požární hlídky

a) v prostorách s nejméně třemi zaměstnanci, ve kterých provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím,
b) v případech, kdy tak stanoví nařízení kraje [ § 27 odst. 1 písm. f)], nařízení okresního úřadu [ § 28 písm. c)] nebo obecně závazná vyhláška obce [ § 29 odst. 1 písm. o)].

(2) Úkolem preventivní požární hlídky je dohlížet na dodržování předpisů o požární ochraně a v případě vzniku požáru provést nutná opatření k záchraně ohrožených osob, přivolat jednotku požární ochrany a zúčastnit se likvidace požáru.

§ 14

zrušen

§ 15

Dokumentace požární ochrany

(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 jsou povinny zpracovávat předepsanou dokumentaci požární ochrany, plnit podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené a udržovat ji v souladu se skutečným stavem.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, obsah a vedení dokumentace požární ochrany.

§ 16

Školení a odborná příprava zaměstnanců
o požární ochraně

(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 nebo 3 jsou povinny zabezpečit pravidelné školení zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek, jakož i preventistů požární ochrany.

(2) Povinnost školení zaměstnanců o požární ochraně se vztahuje na všechny fyzické osoby, které jsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru k právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě.¹ⁿ) Školení se provádí zvlášť pro vedoucí zaměstnance a zvlášť pro ostatní zaměstnance.

(3) Pro fyzické osoby, které se příležitostně zdržují na pracovištích právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, se školení o požární ochraně zabezpečuje, jestliže tyto osoby vykonávají činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 nebo přicházejí do styku s těmito činnostmi.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, obsah, rozsah a lhůty školení zaměstnanců o požární ochraně, jakož i odborné přípravy preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek.

§ 16a

(1) U právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících činnosti uvedené v § 4 odst. 2 provádí

a) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně,
b) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany odbornou přípravu preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek,
c) proškolený vedoucí zaměstnanec nebo preventista požární ochrany školení ostatních zaměstnanců o požární ochraně.

(2) U právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících činnosti uvedené v § 4 odst. 3 provádí

a) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně,
b) odborně způsobilá osoba odbornou přípravu preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek,
c) technik požární ochrany nebo proškolený vedoucí zaměstnanec školení ostatních zaměstnanců o požární ochraně.

§ 17

Základní povinnosti fyzických osob

(1) Fyzická osoba je povinna

a) počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení,
b) zajistit přístup k rozvodným zařízením elektrické energie a k uzávěrům plynu, vody a topení,
c) plnit příkazy a dodržovat zákazy týkající se požární ochrany na označených místech,
d) obstarat požárně bezpečnostní zařízení a věcné prostředky požární ochrany v rozsahu stanoveném zákonem,
e) zajistit přístup k požárně bezpečnostním zařízením a věcným prostředkům požární ochrany za účelem jejich včasného použití a dále udržovat tato zařízení a věcné prostředky v provozuschopném stavu; uvedené povinnosti se vztahují na osoby, které mají uvedená zařízení a věcné prostředky ve vlastnictví či užívání,
f) vytvářet v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolání požáru a pro záchranné práce,
g) umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů při zjišťování příčiny vzniku požáru a v odůvodněných případech mu bezúplatně poskytnout výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru,
h) oznamovat bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru každý požár vzniklý při činnostech, které vykonává, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívá,
i) dodržovat podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností.

(2) Ten, kdo je povinen vykonávat dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání, je povinen podle zvláštních zákonů dbát, aby tyto osoby svým jednáním nezpůsobily požár.

(3) Fyzická osoba nesmí

a) vědomě bezdůvodně přivolat jednotku požární ochrany nebo zneužít linku tísňového volání,
b) provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy,^1l)
c) poškozovat, zneužívat nebo jiným způsobem znemožňovat použití hasicích přístrojů nebo jiných věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,
d) omezit nebo znemožnit použití označených nástupních ploch pro požární techniku,
e) používat barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany,
f) provádět vypalování porostů.

(4) Fyzická osoba je povinna umožnit výkon státního požárního dozoru podle § 35 a ve stanovené lhůtě splnit opatření uložená orgánem státního požárního dozoru.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví některé podmínky požární bezpečnosti podle odstavce 1 písm. a).

Oddíl druhý

Pomoc při zdolávání požárů

§ 18

Osobní pomoc

Každý je povinen v souvislosti se zdoláváním požáru

a) provést nutná opatření pro záchranu ohrožených osob,

b) uhasit požár, jestliže je to možné, nebo provést nutná opatření k zamezení jeho šíření,

c) ohlásit neodkladně na určeném místě zjištěný požár nebo zabezpečit jeho ohlášení,

d) poskytnout osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce.

§ 19

Věcná pomoc

Každý je povinen na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce poskytnout dopravní prostředky, zdroje vody, spojová zařízení a jiné věci potřebné ke zdolání požáru.

§ 20

Vynětí z povinnosti poskytnout
osobní a věcnou pomoc

(1) Povinnost poskytovat pomoc uvedenou v § 18 a 19 se nevztahuje na

a) útvary a vojáky ozbrojených sil České republiky, útvary a příslušníky Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby, jestliže by poskytnutím pomoci byl vážně ohrožen důležitý zájem služby,
b) právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti veřejné hromadné dopravy, energetiky a spojů a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutí pomoci mohlo mít za následek závažnou poruchu provozu u těchto právnických osob a podnikajících fyzických osob, nebo jiný závažný následek,
c) právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti zdravotnictví a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutím pomoci bylo vážně ohroženo plnění úkolů podle zvláštních předpisů.^1p)

(2) Fyzická osoba není povinna poskytnout pomoc uvedenou v § 18 a 19, jestliže jí v tom brání důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké.

§ 20a

Náhrada ušlého výdělku

(1) Poskytne-li fyzická osoba, která podniká nebo je samostatně výdělečně činná, osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce, náleží jí náhrada ušlého výdělku v prokázané výši.

(2) O náhradě rozhoduje a tuto poskytuje hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl. Náhradu je nutno uplatnit do tří měsíců, nejpozději však do dvou let ode dne vzniku nároku, jinak tento nárok zanikne.

§ 21
Náhrada výdajů

(1) Jestliže jsou s poskytnutím věcné pomoci spojeny výdaje, patří tomu, kdo je poskytl, náhrada výdajů. Právo na náhradu výdajů může oprávněný uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy je zjistil, nejpozději do dvou let od jejich vzniku; jinak toto právo zanikne. Právo na náhradu výdajů se uplatňuje u hasičského záchranného sboru kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl. Hasičský záchranný sbor kraje o náhradě výdajů rozhoduje a tuto náhradu poskytuje.

(2) Jestliže právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba poskytly věcnou pomoc při zdolávání požárů jiné právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, mají právo na náhradu výdajů s touto pomocí spojených. Náhradu výdajů poskytuje ten, komu byla věcná pomoc poskytnuta.

(3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčeno právo na náhradu škody.

§ 22

Vstup na nemovitosti

(1) Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na nemovitost k provedení opatření nutných ke zdolání požáru nebo k zamezení jeho šíření, popřípadě k provedení jiných záchranných prací, zejména vyklidit nebo strpět vyklizení pozemku, odstranit nebo strpět odstranění staveb, jejich částí nebo porostů. O potřebě a rozsahu těchto opatření rozhoduje velitel zásahu.

(2) Je-li to nezbytně nutné pro účely cvičení jednotky požární ochrany, vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na nemovitost; o tomto vstupu musí být hasičským záchranným sborem kraje nebo obcí, které cvičení jednotky požární ochrany organizují, předem uvědoměn, a to nejméně 24 hodiny před zahájením cvičení. Přitom se musí dbát, aby cvičením jednotky požární ochrany bylo co nejméně rušeno užívání nemovitosti a aby nevznikly škody, kterým lze zabránit.

(3) Nesouhlasí-li vlastník (správce, uživatel) nemovitosti se vstupem na nemovitost podle odstavce 2, rozhodne hasičský záchranný sbor kraje nebo obec, které cvičení jednotky požární ochrany organizují, o tom, zda vstup na nemovitost je pro cvičení této jednotky nutný. To neplatí, jde-li o obydlí, kam lze vstupovat jen s předchozím souhlasem vlastníka nebo uživatele.

ČÁST DRUHÁ

STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA
NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY

Oddíl první

Orgány státní správy a samosprávy
a jejich působnost

§ 23

Správními úřady na úseku požární ochrany jsou ministerstvo a hasičský záchranný sbor kraje a okresní úřady. Úkoly státní správy na úseku požární ochrany stanovené na základě tohoto zákona plní v přenesené působnosti také orgány krajů^2a) a orgány obcí.

Ministerstvo

§ 24

(1) Ministerstvo na úseku požární ochrany

a) schvaluje koncepci organizace a rozvoje požární ochrany,
b) předkládá Ministerstvu financí návrh rozpočtu hasičského záchranného sboru a návrh na poskytnutí dotací občanským sdružením,
c) předkládá Ministerstvu financí návrh účelové dotace pro jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí,
d) zabezpečuje ve spolupráci s Ministerstvem financí uvolňování finančních prostředků ze státního rozpočtu na investiční dotace na pořízení a obnovu požární techniky pro obce, jejichž jednotky požární ochrany jsou určeny požárním poplachovým plánem kraje k zásahům mimo svůj územní obvod, (dále jen "vybrané obecní úřady"),
e) po projednání s Ministerstvem obrany organizuje požární ochranu pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu a zabezpečuje přípravu na činnost v tomto období,^2b)
f) řídí výkon státní správy,
g) vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany,
h) kontroluje plnění úkolů, které tento zákon ukládá hasičským záchranným sborům krajů,
i) řídí odbornou přípravu a usměrňuje po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany,
j) zabezpečuje výzkum a vývoj,
k) stanoví postup zjišťování příčin vzniku požárů a v závažných případech se zjišťování těchto příčin zúčastňuje; zpracovává rozbory příčin vzniku požárů,
l) stanoví zaměření preventivně výchovné, propagační a ediční činnosti na úseku požární ochrany a podílí se na jejím zabezpečování,
m) vytváří a provozuje informační systém požární ochrany,
n) na vyžádání hasičského záchranného sboru kraje poskytuje odbornou a metodickou pomoc při posuzování dokumentace staveb a technologií zvláštního významu,
o) soustřeďuje a vyhodnocuje informace potřebné pro zásahy jednotek požární ochrany a ústřední řízení záchranných prací,
p) zabezpečuje statistické sledování požárů a mimořádných událostí se zásahy jednotek požární ochrany,
r) zabezpečuje provádění požárně technických expertíz,
s) zajišťuje mezinárodní spolupráci hasičského záchranného sboru.

(2) Ministerstvo je oprávněno stanovit prováděcím právním předpisem technické podmínky požární ochrany staveb a technologií, podmínky požární bezpečnosti výrobků a činností, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požárů a technické podmínky požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení.

§ 25

(1) Ministerstvo je orgánem státní správy ve věcech škol požární ochrany.³) V rámci této působnosti zřizuje, zrušuje a řídí střední školy požární ochrany a vyšší odborné školy požární ochrany, provádí v nich inspekci výchovy a vzdělávání a hospodářsky je zabezpečuje.

(2) Výkon státní správy ve škole požární ochrany provádí ředitel, který

a) řídí školu, plní povinnosti vedoucího organizace, jmenuje a odvolává své zástupce, odpovídá za plnění učebních plánů a učebních osnov, za odbornou a pedagogickou úroveň výchovně vzdělávací práce školy, za vytvoření podmínek pro výkon školní inspekce a přijetí následných opatření, kontroluje práci pedagogických pracovníků a ostatních pracovníků a studijní výsledky žáků,
b) rozhoduje o přijetí ke studiu, o přerušení studia, o přiznání a odnětí stipendia a hmotného zabezpečení žákům škol, o podmíněném vyloučení ze studia a o vyloučení ze studia, o žádosti žáka ke změně studijního oboru a opakování ročníku,
c) zajišťuje, aby zákonní zástupci nezletilého žáka a zletilí žáci byli informováni o průběhu vzdělávání a výchovy žáka.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví finanční a hmotné zabezpečení žáků, organizaci přijímacího řízení, průběh studia a jeho ukončování.

§ 26

Hasičský záchranný sbor

(1) Generální ředitelství hasičského záchranného sboru (dále jen "generální ředitelství") plní úkoly ministerstva na úseku požární ochrany uvedené v § 24 odst. 1 a § 25 odst. 1.

(2) Hasičský záchranný sbor kraje

a) zpracovává koncepci požární ochrany kraje,
b) vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany,
c) kontroluje plnění nařízení orgánů kraje a okresního úřadu vydaných na úseku požární ochrany,
d) odpovídá za připravenost a akceschopnost jednotek hasičského záchranného sboru kraje,
e) zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů pro potřeby hasičského záchranného sboru,
f) řídí po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany,
g) koordinuje zabezpečování požární ochrany v kraji s ostatními orgány,
h) soustřeďuje podklady pro zabezpečení materiálních a finančních prostředků jednotek sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí,
i) zpracovává podklady k vydání právních předpisů pro příslušné správní orgány kraje a okresní úřady v oblastech, které vymezuje zákon,
j) soustřeďuje a vyhodnocuje informace potřebné pro zásahy jednotek požární ochrany a řízení záchranných prací,
k) zabezpečuje statistické sledování požárů a mimořádných událostí se zásahy jednotek požární ochrany na území kraje,
l) v rozsahu stanoveném ministerstvem řídí a organizuje odbornou přípravu příslušníků, velitelů jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků,
m) projednává přestupky a správní delikty na úseku požární ochrany,
n) zpracovává jedenkrát ročně zprávu o stavu požární ochrany v kraji a předkládá ji krajskému úřadu a přednostům okresních úřadů v kraji,
o) zabezpečuje preventivně výchovnou, propagační a ediční činnost na úseku požární ochrany podle zaměření stanoveného ministerstvem.

§ 27

Kraj

(1) Krajské úřady

a) projednávají koncepci požární ochrany v kraji,
b) vytvářejí podmínky pro dislokaci a vybavení jednotek hasičského záchranného sboru,
c) vydávají nařízením kraje požární poplachový plán kraje a stanoví podmínky k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany a podmínky k zabezpečení zdrojů vody k hašení požárů,
c) organizují s hasičským záchranným sborem kraje požární ochranu v období stavu ohrožení státu a válečného stavu,
d) hradí k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany náklady jednotkám sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí spojené se zásahy mimo jejich územní obvod a podílí se na financování jejich akceschopnosti, pořízení a obnově požární techniky,
f) stanoví nařízením kraje podmínky k zabezpečení

1. požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru,
2. požární ochrany v budovách zvláštního významu,
3. požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob.

(2) Rada kraje

a) vydává nařízením kraje požární poplachový plán kraje,
b) stanoví nařízením kraje podmínky k zabezpečení

1. plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany,
2. zdrojů vody k hašení požárů a tyto zdroje určí,
3. požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru,
4. požární ochrany v budovách zvláštního významu,
5. požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob.

(3) Kraj v samostatné působnosti

a) projednává roční zprávu o stavu požární ochrany v kraji,
b) k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany přispívá

1. hasičskému záchrannému sboru kraje na financování jeho potřeb,
2. obcím na financování potřeb jejich jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí.

§ 28

Okresní úřad

Okresní úřad na úseku požární ochrany nařízením okresního úřadu

a) vydává požární poplachový plán okresu,
b) určuje zdroje vody pro hašení požárů,
c) stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů a při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob.

§ 29

Obec a obecní úřad

(1) Obecní úřad na úseku požární ochrany

a) zřizuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce, která provádí hašení požárů a záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech a plní další úkoly podle zvláštního právního předpisu^3a) ve svém územním obvodu; členům jednotky sboru dobrovolných hasičů obce za hašení požárů a záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech v mimopracovní době poskytuje odměnu,
b) udržuje akceschopnost jednotky sboru dobrovolných hasičů obce,
c) zabezpečuje odbornou přípravu členů jednotky sboru dobrovolných hasičů obce,
d) zabezpečuje materiální a finanční potřeby jednotky sboru dobrovolných hasičů obce a požární ochrany,
e) zajišťuje péči o členy jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, jakož i péči o zaměstnance zařazené v jednotkách hasičských záchranných sborů podniků, členy jiných jednotek sborů dobrovolných hasičů obce nebo podniků, popřípadě i o osoby vyzvané k poskytnutí osobní pomoci podle § 18, jestliže zasahují za ztížených podmínek nebo u déle trvajícího zásahu na území obce,
f) poskytuje náhradu ušlého výdělku členu jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, který se ve své pracovní době^3b) nebo v době, ze které mu plyne příjem z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti, zúčastní zásahu při požáru nebo jiných záchranných prací při živelních pohromách nebo jiných mimořádných událostech nebo nařízeného cvičení anebo nařízené odborné přípravy,
g) zabezpečuje a hradí pro členy jednotky sboru dobrovolných hasičů obce preventivní zdravotní prohlídky,
h) zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, zejména pro potřeby svého územního obvodu,
i) zpracovává stanovenou dokumentaci požární ochrany,
j) zřizuje ohlašovnu požárů a další místa, odkud lze hlásit požár,
k) zabezpečuje zdroje vody pro hašení požárů a jejich trvalou použitelnost a stanoví další zdroje vody pro hašení požárů a podmínky pro zajištění jejich trvalé použitelnosti,
l) umožňuje dislokaci jednotek hasičského záchranného sboru v katastrálním území obce podle nařízení kraje a přispívá na provoz a vybavení těchto jednotek,
m) spolupracuje se sousedními obcemi při plnění úkolů k zabezpečení požární ochrany; za tím účelem mohou obce soustřeďovat finanční prostředky,
n) organizuje preventivně výchovnou činnost,
o) obecně závaznou vyhláškou

1. vydává požární řád obce,
2. stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastní větší počet osob.

(2) Obec plní obdobně povinnosti uložené tímto zákonem právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám.

(3) Obec v přenesené působnosti na úseku požární ochrany

a) zajišťuje účast velitelů a strojníků jednotky sboru dobrovolných hasičů obce na jejich odborné přípravě,
b) zajišťuje úkoly požární ochrany pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu.

(4) Vybrané obecní úřady

a) zabezpečují podle požárního poplachového plánu okresu, popřípadě kraje hašení požárů a záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech mimo svůj územní obvod,
b) zabezpečují akceschopnost jednotky sboru dobrovolných hasičů obce k zásahům mimo svůj územní obvod,
c) na základě nařízení kraje, kterým se stanoví podmínky plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany, zabezpečují nepřetržitou pracovní pohotovost mimo pracoviště v počtu nejméně jednoho požárního družstva o sníženém početním stavu.^3c)

§ 30

Vláda stanoví nařízením

a) druhy dokumentace požární ochrany krajů, okresních úřadů a obcí, jejich obsah a vedení,
b) minimální podmínky a rozsah poskytování péče zasahujícím příslušníkům jednotky hasičského záchranného sboru, zaměstnancům zařazeným v jednotce hasičského záchranného sboru podniku, členům jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, členům jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku ( § 65) a příslušníkům vojenské hasičské jednotky ( § 65a), jakož i osobám vyzvaným k poskytnutí osobní pomoci podle § 18,
c) systém pracovní pohotovosti mimo pracoviště členů jednotek sboru dobrovolných hasičů vybraných obcí a odměnu za ni,
d) způsob poskytování náhrady ušlého výdělku členům jednotek sboru dobrovolných hasičů obce, kteří se zúčastní zásahu, nařízeného cvičení anebo nařízené odborné přípravy v době, ze které jim plynou příjmy z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti,
e) podmínky akceschopnosti jednotek sboru dobrovolných hasičů vybraných obcí.

Oddíl druhý

Státní požární dozor

§ 31

Výkon státního požárního dozoru

(1) Státní požární dozor se vykonává

a) kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně,
b) posuzováním územně plánovací dokumentace, podkladů pro vydání územního rozhodnutí, projektové dokumentace stavby ke stavebnímu řízení, dokumentace k povolení změny stavby před jejím dokončením a posuzováním dokumentace k řízení o změně v užívání stavby, k nařízení nezbytných úprav, k nařízení zabezpečovacích prací, k řízení o zjednání nápravy a k povolení výjimky^3d) v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle zvláštních právních předpisů,^3e)
c) ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace podle písmene b), včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek,
d) posuzováním výrobků, které nejsou výrobky stanovenými podle zvláštních právních předpisů,¹ⁱ) z hlediska jejich požární bezpečnosti a posuzováním funkčnosti systémů vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení ( § 6a),
e) schvalováním posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím,
f) zjišťováním příčin vzniku požárů,
g) kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany [ § 65 odst. 1 písm. b) až d)],
h) ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou plnění těchto opatření.

(2) O provedené kontrole podle odstavce 1 písm.a) a g) vyhotoví orgán vykonávající státní požární dozor zápis, ve kterém uvede výsledky kontroly. Do zápisu se uvedou i opatření a lhůty k odstranění zjištěných závad. Výsledky kontroly a uložená opatření musí být projednány s pověřeným pracovníkem ministerstva a jiného státního orgánu, se statutárním orgánem právnické osoby nebo s podnikající fyzickou osobou nebo jejím odpovědným zástupcem, kteří jsou povinni podat písemnou zprávu o odstranění závad ve stanovené lhůtě.

(3) Státní požární dozor podle odstavce 1 písm. b) a c) se nevykonává u jednoduchých a drobných staveb,^3d) kromě staveb určených pro výrobu a skladování,^3f) zemědělských staveb^3g) a stavebních úprav včetně udržovacích prací, jejichž provedení by mohlo ovlivnit požární bezpečnost stavby.

(4) Výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění stanovených požadavků podle odstavce 1 písm. b) a c) je stanovisko, které je podkladem k dalšímu řízení podle zvláštních právních předpisů.^3d)

§ 31a

Prováděcí právní předpis stanoví

a) způsob výkonu státního požárního dozoru,
b) obsah a rozsah požárně technických expertiz,
c) obsah a rozsah požárně bezpečnostních řešení.

Orgány vykonávající státní požární dozor

§ 32

Ministerstvo vykonává státní požární dozor podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) u staveb, které se mají uskutečnit na území dvou nebo více krajů, nebo u staveb, které si vyhradí.

§ 33

zrušen

§ 34

zrušen

§ 35

Hasičský záchranný sbor kraje vykonává státní požární dozor

a) podle § 31 odst. 1 písm. a) u právnických osob, podnikajících fyzických osob a u ministerstev a jiných státních orgánů ( § 3 odst. 2), u obcí ( § 29) a u fyzických osob; u fyzických osob v rozsahu plnění povinností podle § 2 odst. 2 a § 7,
b) podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) s výjimkou případů, u kterých vykonává státní požární dozor ministerstvo v rozsahu § 32,
c) podle § 31 odst. 1 písm. e) až h).

Vyloučení věci z užívání, zákaz činnosti a zastavení provozu

§ 36

(1) Jestliže věc nebo činnost při provozu anebo provoz vyvolávají bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná opatření, orgán vykonávající státní požární dozor rozhodne o

a) vyloučení věci z užívání,

b) zákazu činnosti,

c) zastavení provozu.

(2) O zastavení provozu lze rozhodnout i tehdy, jestliže by byla znemožněna záchrana osob nebo majetku v případě vzniku požáru.

(3) Vyžaduje-li to naléhavost situace, lze rozhodnutí uvedené v odstavcích 1 a 2 oznámit ústně a uvést je d o zápisu; písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí je nuto doručit neprodleně.

(4) Proti rozhodnutí o opatřeních uvedených v odstavcích 1 a 2 je možno podat odvolání do tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek. Odvolací orgán o něm rozhodne neodkladně.

§ 37

Vydání rozhodnutí o zastavení provozu podle § 36 odst. 1 písm. c) musí být předem projednáno se statutárním orgánem právnické osoby, s podnikající fyzickou osobou anebo jejím odpovědným zástupcem.

§ 38

Užívat věc, která byla vyloučena z užívání ( § 36 odst. 1 písm. a)), obnovit zakázanou činnost ( § 36 odst. 1 písm. b)) nebo obnovit zastavený provoz ( § 36 odst. 1 písm. c)) lze až po odstranění nedostatků vyvolávajících bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a jen s písemným souhlasem orgánu, který vyloučil věc z užívání nebo rozhodl o zákazu činnosti anebo o zastavení provozu.

Oddíl třetí

§ 39 až § 42

zrušeny

ČÁST TŘETÍ

§ 43 až § 64

zrušeny

ČÁST ČTVRTÁ

JEDNOTKY POŽÁRNÍ OCHRANY

§ 65

Druhy jednotek požární ochrany

(1) Jednotkami požární ochrany jsou

a) jednotka hasičského záchranného sboru kraje, která je složena z příslušníků hasičského záchranného sboru (dále jen "příslušník") určených k výkonu služby na stanicích hasičského záchranného sboru kraje,
b) jednotka hasičského záchranného sboru podniku, která je složena ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří vykonávají činnost v této jednotce jako své zaměstnání, (dále jen "zaměstnanec podniku"),
c) jednotka sboru dobrovolných hasičů obce, která je složena z fyzických osob, které nevykonávají činnost v této jednotce požární ochrany jako své zaměstnání,
d) jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku, která je složena ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří nevykonávají činnost v této jednotce požární ochrany jako své zaměstnání.

(2) Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce při hašení požáru, provádění záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech se považuje za výkon občanské povinnosti.^3b) Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce při nařízeném cvičení nebo nařízené odborné přípravě je jiným úkonem v obecném zájmu.^4a)

(3) Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů vybrané obce je vykonávána zpravidla v pracovněprávním vztahu k obci nebo v pracovněprávním vztahu k hasičskému záchrannému sboru kraje.

(4) Zaměstnanci podniků, členové jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a členové jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků musí být starší 18 let a zdravotně způsobilí.

(5) Ministerstvo může k plnění mimořádných úkolů na úseku požární ochrany zřídit jednotku generálního ředitelství.

(6) Vnitřní organizace a vybavení jednotek požární ochrany včetně dislokace jednotlivých druhů a kategorií jednotek požární ochrany musí být volena tak, aby území obce bylo podle stupně nebezpečí zabezpečeno požadovaným množstvím sil a prostředků při splnění požadované doby jejich dojezdu na místo zásahu podle základní tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona.

(7) Jednotky požární ochrany používají jednotné barevné označení vozidel, lodí a letadel. Stanovené barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany^4b) mohou používat jen jednotky požární ochrany uvedené v odstavci 1.

(8) Prováděcí právní předpis stanoví

a) organizaci plošného pokrytí území jednotkami požární ochrany,
b) organizaci, druhy a termíny preventivních zdravotních prohlídek zaměstnanců podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a podniků, obsah lékařského posudku, seznam nemocí, vad a stavů, pro které nelze vydat kladný posudkový závěr,
c) barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany,
d) způsob zřizování, vnitřní organizaci a vybavení jednotek požární ochrany požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany, jakož i jejich používání.

§ 65a

Vojenská hasičská jednotka

(1) Za jednotky požární ochrany uvedené v § 65 odst. 1 písm. b) a d) se ve vojenských objektech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, vojenských záchranných útvarech a u právnických osob založených nebo zřízených Ministerstvem obrany považují vojenské hasičské jednotky.

(2) Vojenská hasičská jednotka je složena z vojáků a občanských zaměstnanců (dále jen "členové vojenské hasičské jednotky"). Zřizování, vnitřní organizace a vybavení vojenských hasičských jednotek požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany je v působnosti Ministerstva obrany. Ministerstvo obrany rovněž stanoví podmínky výkonu služby, odborné způsobilosti, nástupního odborného výcviku, odborné přípravy, zdravotní způsobilosti a funkční označení členů vojenských hasičských jednotek, které nesmí být zaměnitelné s hodnostním označením příslušníků hasičského záchranného sboru.

(3) Pro vojenskou hasičskou jednotku se při společném zásahu jednotek požární ochrany a vojenských hasičských jednotek uplatňuje právo přednostního velení jako pro jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku a členové vojenské hasičské jednotky jsou podřízeni veliteli zásahu.

(4) Tam, kde není zřízena vojenská hasičská jednotka, může orgán požární ochrany Ministerstva obrany nařídit zřízení požární hlídky.

§ 66

Jednotka hasičského záchranného sboru kraje

(1) Jednotka hasičského záchranného sboru kraje je součástí hasičského záchranného sboru kraje.

(2) V případech určených vládou může být zřízena jednotka hasičského záchranného sboru kraje i u právnických osob.

§ 67

Jednotka hasičského záchranného
sboru podniku

(1) Jednotku hasičského záchranného sboru podniku zřizuje k plnění úkolů podle § 70 odst. 1 právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3, kterou určí hasičský záchranný sbor kraje; u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby s celostátní působností nebo působností zasahující do dvou nebo více krajů, po souhlasu generálního ředitelství. Hasičský záchranný sbor kraje přitom vychází z výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů.^4c) Počet zaměstnanců podniku a vybavení této jednotky stanoví na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů hasičský záchranný sbor kraje.

(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jmenuje a odvolává velitele této jednotky po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele.

(3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba mohou zrušit jednotku hasičského záchranného sboru podniku jen se souhlasem hasičského záchranného sboru kraje; u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby s celostátní působností nebo působností zasahující do dvou nebo více krajů si hasičský záchranný sbor kraje vyžádá souhlas generálního ředitelství.

Jednotky sborů dobrovolných hasičů

§ 68

(1) Obec zřizuje a spravuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce. Velitele této jednotky, po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele, jmenuje a odvolává starosta obce. Přihlíží přitom k návrhu občanského sdružení působícího na úseku požární ochrany.

(2) Právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3, které určí hasičský záchranný sbor kraje, mohou místo jednotky hasičského záchranného sboru podniku zřídit jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku. Hasičský záchranný sbor kraje přitom vychází z výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů. Velitele této jednotky po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele jmenují a odvolávají právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby. Počet členů a vybavení jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku stanoví na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů hasičský záchranný sbor kraje.

(3) Ke zvýšení akceschopnosti a zkvalitnění činnosti jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku (dále jen "dobrovolná jednotka požární ochrany") se mohou do těchto jednotek zařadit i osoby vykonávající tuto službu jako svoje zaměstnání. O tomto opatření rozhodne obec, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba po projednání s hasičským záchranným sborem kraje.

(4) Obec, právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou zrušit dobrovolnou jednotku požární ochrany jen se souhlasem hasičského záchranného sboru kraje.

§ 69

(1) Požární hlídku zřizuje

a) právnická osoba a podnikající fyzická osoba provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3, kterou určí hasičský záchranný sbor kraje na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů, pokud nezřizuje jednotku požární ochrany podle § 67 ani podle § 68,
b) obec, která nezřizuje jednotku požární ochrany podle § 68, kterou určí hasičský záchranný sbor kraje.

(2) Na požární hlídky zřízené podle odstavce 1 se obdobně vztahují ustanovení tohoto zákona o jednotkách požární ochrany.

§ 69a

(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které jsou povinny zřídit jednotku požární ochrany, a obce mohou na základě smlouvy o sdružení uzavřené podle zvláštního zákona^4d) vzájemně mezi sebou nebo s hasičským záchranným sborem kraje sdružovat prostředky a zřídit společnou jednotku požární ochrany. Společnou jednotku požární ochrany mohou dvě nebo více obcí zřídit jen vytvořením svazku obcí.^4e) Druh společné jednotky požární ochrany se stanoví podle toho, jakou jednotku požární ochrany jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby nebo obce povinny zřídit, a to v pořadí podle § 65 odst. 1.

(2) Hasičský záchranný sbor kraje schvaluje zřizování společných jednotek požární ochrany, zejména zabezpečuje, aby byly dodrženy požadavky základní tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona. Ministerstvo schvaluje zřizování společné jednotky požární ochrany, pokud je jedním z účastníků hasičský záchranný sbor kraje. V hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň budou společné jednotky požární ochrany zřízeny smlouvou o sdružení^4f) mezi těmito městy a hasičským záchranným sborem kraje. Tyto smlouvy upraví užívání majetku ve vlastnictví těchto měst a další vztahy.

(3) Obce, které nezřídí jednotku požární ochrany podle § 68 odst. 1, jsou povinny sdružit prostředky na společnou jednotku podle odstavce 1 s hasičským záchranným sborem kraje^4d) nebo obcí, jejichž jednotky požární ochrany jsou předurčeny požárním poplachovým plánem kraje k prvnímu zásahu pro uvedenou obec.

(4) Prostředky vynakládané obcí na společnou jednotku požární ochrany zřízenou podle odstavce 3 musí být minimálně ve výši potřebné k zajištění akceschopnosti jednoho požárního družstva o sníženém početním stavu.^3c)

(5) U obce sdružující prostředky v místě dislokace stanice hasičského záchranného sboru kraje musí být prostředky vynakládané obcí na společnou jednotku požární ochrany minimálně ve výši potřebné k zajištění akceschopnosti jednoho požárního družstva příslušného typu stanice hasičského záchranného sboru kraje vynásobené počtem těchto stanic zřizovaných v obci podle základní tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona.

§ 69b

Povinnosti zaměstnanců podniků
a členů dobrovolných jednotek požární ochrany

Zaměstnanci podniků a členové dobrovolných jednotek požární ochrany jsou povinni

a) důsledně plnit úkoly vyplývající ze základního poslání jednotek požární ochrany,
b) při zásahu na místě požáru nebo při záchranných pracích při živelní pohromě nebo jiné mimořádné události plnit rozkazy velitele zásahu a pokyny svých nadřízených,
c) dodržovat předpisy o požární ochraně upravující činnost na místě zásahu,
d) prohlubovat své odborné znalosti v oblasti požární ochrany a udržovat si potřebnou fyzickou zdatnost,
e) podrobovat se stanoveným preventivním zdravotním prohlídkám.

§ 70

Základní úkoly jednotek požární ochrany

(1) Jednotka požární ochrany plní tyto základní úkoly

a) provádí požární zásah podle příslušné dokumentace požární ochrany nebo při soustředění a nasazování sil a prostředků,

b) provádí záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech,

c) podává neprodleně zprávy o svém výjezdu a zásahu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje.

(2) Výkonem služby příslušníků, zaměstnanců podniků a členů zařazených v jednotkách požární ochrany se podle tohoto zákona rozumí veškerá činnost směřující k předcházení požárům a jejich zdolávání, snižování následků živelních pohrom a jiných mimořádných událostí včetně zvyšování akceschopnosti jednotky požární ochrany. Výkon služby se člení na organizační a operační řízení.

(3) Organizačním řízením se rozumí činnost k dosažení stálé organizační, technické a odborné způsobilosti sil a prostředků požární ochrany k plnění úkolů jednotek požární ochrany. Operačním řízením se rozumí činnost od přijetí zprávy o skutečnostech vyvolávajících potřebu nasazení sil a prostředků požární ochrany, provedení požárního zásahu a záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, do návratu sil a prostředků požární ochrany na základnu.

(4) Při zdolávání požáru spolupracují jednotky požární ochrany s Policií České republiky a dalšími orgány podle zvláštních předpisů.⁵)

(5) Jednotky požární ochrany plní úkoly na úseku civilní ochrany a ochrany obyvatel.^5a)

(6) Prováděcí právní předpis stanoví

a) organizaci řízení v jednotkách požární ochrany,
b) podmínky akceschopnosti jednotek požární ochrany,
c) zásady velení a činnosti velitelů, příslušníků, zaměstnanců podniku a členů dobrovolných jednotek požární ochrany při zásahu,
d) zásady činnosti jednotek požární ochrany na úseku civilní ochrany a ochrany obyvatel.

§ 71

Řízení činnosti v jednotkách požární ochrany

(1) Příslušníci, zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek požární ochrany jsou při činnosti v jednotce požární ochrany podřízeni svým velitelům a při zdolávání požáru veliteli zásahu.

(2) Velitel jednotky požární ochrany odpovídá za připravenost a činnost jemu podřízené jednotky zřizovateli této jednotky.

§ 72

Odborná způsobilost a příprava

(1) Příslušníci, zaměstnanci podniku a velitelé, strojníci a technici speciálních služeb ostatních jednotek požární ochrany mohou své funkce vykonávat jen s požadovanou odbornou způsobilostí.

(2) Příslušníci, zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek požární ochrany mohou samostatně vykonávat službu při zdolávání požárů až po absolvování základní odborné přípravy.

(3) Zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek požární ochrany jsou povinni se zúčastňovat v určeném rozsahu odborné přípravy. Zúčastňují-li se odborné přípravy členové dobrovolných jednotek požární ochrany ve své pracovní době, považuje se to za překážku na straně zaměstnance z důvodu jiných úkonů v obecném zájmu.^4a)

(4) Odborná příprava zahrnuje teoretickou přípravu, praktický výcvik a tělesnou přípravu. Součástí odborné přípravy je i požární sport.

(5) Odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje se osvědčením. Ověřování odborné způsobilosti a vydávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti provádí

a) ministerstvo u příslušníků, velitelů, strojníků a techniků speciálních služeb jednotek hasičských záchranných sborů podniků a u osob vykonávajících službu v jednotkách sborů dobrovolných hasičů obcí a v jednotkách sborů dobrovolných hasičů podniků jako svoje zaměstnání,
b) hasičský záchranný sbor kraje u velitelů a strojníků dobrovolných jednotek požární ochrany,
c) velitelé jednotek hasičských záchranných sborů podniků u zaměstnanců podniku.

(6) Orgán, který vydal osvědčení o odborné způsobilosti, může osvědčení odejmout, vykazuje-li osoba uvedená v odstavcích 1 a 5 ve své činnosti závažné nedostatky.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví způsob provádění odborné přípravy příslušníků, zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární ochrany, její ověřování a osvědčování, vydávání a odnímání osvědčení, jakož i o organizování soutěží v požárním sportu a tělesné přípravě.

§ 73

Poskytování pomoci při zdolávání požárů

(1) Obec, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny si poskytovat při zdolávání požárů vzájemnou pomoc.

(2) Hasičské záchranné sbory krajů jsou oprávněny v případě naléhavé potřeby při zdolávání požárů soustřeďovat a nasazovat jednotky požární ochrany bez ohledu na to, komu jsou podřízeny, a věcné prostředky požární ochrany bez ohledu na to, kdo s nimi disponuje. Obdobné oprávnění má Ministerstvo při potřebě nasazení jednotek požární ochrany a věcných prostředků požární ochrany z více krajů, při poskytování mezistátní pomoci, nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.

(3) Orgán, který rozhoduje o opatřeních uvedených v odstavci 2, je povinen přihlédnout k tomu, aby byla v nutném rozsahu zabezpečena požární ochrana v územních obvodech obcí nebo u právnických osob a podnikajících fyzických osob, které takovou pomoc poskytnou.

(4) O použití Armády České republiky k záchranným pracím^6a) a o poskytování mezistátní pomoci platí zvláštní právní předpisy.⁷)

ČÁST PÁTÁ

SPOLUPRÁCE NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY

§ 74

Hasičský záchranný sbor, správní úřady a orgány samosprávy, jakož i právnické osoby a podnikající fyzické osoby při plnění úkolů podle tohoto zákona spolupracují s občanskými sdruženími, veřejně prospěšnými organizacemi a jinými orgány a organizacemi působícími na úseku požární ochrany.

§ 75

Občanská sdružení, veřejně prospěšné organizace
a jiné orgány a organizace
působící na úseku požární ochrany

(1) Občanská sdružení, veřejně prospěšné organizace a jiné orgány a organizace působící na úseku požární ochrany pomáhají při plnění úkolů na úseku požární ochrany zejména tím, že

a) pomáhají vyhledávat členy jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí,
b) podílejí se na odborné přípravě členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí,
c) podílejí se se souhlasem vlastníka na provádění údržby, oprav požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a objektů požární ochrany, včetně vodních zdrojů,
d) podílejí se na činnosti směřující k předcházení požárům, zejména na preventivně výchovné činnosti mezi občany a mládeží,
e) podílejí se na ediční a publikační činnosti a na dokumentaci historie požární ochrany a hasičstva.

(2) Občanským sdružením, veřejně prospěšným organizacím a jiným orgánům a organizacím vykonávajícím činnosti podle odstavce 1 může být poskytována dotace v souladu se zvláštním právním předpisem.^7a)

ČÁST ŠESTÁ

POSTIH PRÁVNICKÝCH OSOB,
PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB
A FYZICKÝCH OSOB

Pokuty právnickým osobám a podnikajícím
fyzickým osobám

§ 76

(1) Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 250 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí nebo až do
500 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, jestliže poruší povinnosti vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že

a) neoznačí místa a pracoviště příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení,
b) neprovádí pravidelně kontrolu dodržování předpisů o požární ochraně a plnění příkazů, zákazů a pokynů týkajících se požární ochrany nebo neodstraňuje zjištěné závady,
c) nezabezpečí pravidelné školení svých zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu preventivních požárních hlídek nebo preventistů požární ochrany, jakož i odbornou přípravu v jednotkách požární ochrany,
d) neumožní nebo ztěžuje výkon státního požárního dozoru,
e) nevyhotoví předepsanou dokumentaci požární ochrany nebo ji neudržuje v souladu se skutečným stavem anebo neplní podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené,
f) nezabezpečí v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany nebo požárně bezpečnostní zařízení nebo tyto neudržuje v provozuschopném stavu anebo u vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení používá neschválené druhy,
g) neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření v souvislosti se cvičením jednotek požární ochrany, ačkoli tomu byla povinna podle rozhodnutí obce nebo hasičského záchranného sboru kraje,
h) neoznámí bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje vznik požáru při činnostech, které provozuje, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívá,
i) nepodá písemnou zprávu o odstranění závad zjištěných při kontrole ve lhůtě stanovené orgánem vykonávajícím státní požární dozor,
j) nestanoví organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí nebo prokazatelně nestanoví podmínky požární bezpečnosti podle § 6 odst. 1 písm. b) nebo § 6 odst. 2,
k) nedodržuje stanovené podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností, technologických postupů nebo zařízení anebo nezabezpečuje údržbu a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených technickými podmínkami nebo výrobcem zařízení,
l) nestanoví požadavky na odbornou kvalifikaci osob podle § 6 odst. 1 písm. d) nebo nezabezpečí provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru osobou s příslušnou kvalifikací,
m) používá neoprávněně barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany.

(2) Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 500 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která porušila povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že

a) nezabezpečí posouzení požárního nebezpečí podle § 6a odst. 1 nebo je nepředloží ve stanovené lhůtě orgánu státního požárního dozoru,
b) nevytváří podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, neudržuje volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, rozvodným zařízením elektrické energie, uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, věcným prostředkům požární ochrany a ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení,
c) poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání, rozhodnutí o zákazu činnosti nebo rozhodnutí o zastavení provozu,
d) nezajistí plnění úkolů požární ochrany podle kategorie požárního nebezpečí osobami s odbornou způsobilostí nebo nezřídí preventivní požární hlídku podle § 13 odst. 1,
e) nezřídí jednotku požární ochrany nebo ji smluvně nezabezpečí, ačkoli k tomu byla povinna,
f) nevybaví jednotku požární ochrany potřebnou požární technikou, věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními anebo jednotku požární ochrany využívá k činnostem, které by mohly ohrozit její akceschopnost,
g) neplní opatření stanovená posouzením požárního nebezpečí,
h) neprovede ve stanovené lhůtě opatření uložená k odstranění zjištěných nedostatků,
i) neposkytne na výzvu velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany obce potřebnou věcnou pomoc,
j) neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření v souvislosti se zdoláváním požáru nebo prováděním záchranných prací,
k) nemá k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů nutných ke stanovení preventivních opatření k ochraně života, zdraví a majetku,
l) nedodržuje návody a technické podmínky výrobce nebo obchodní organizace vztahující se k požární bezpečnosti,
m) neposkytne bezúplatně výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy v rámci zjišťování příčin vzniku požáru,
n) vypaluje porosty nebo neoznámí spalování hořlavých látek na volném prostranství orgánu státního požárního dozoru, případně nestanoví opatření proti vzniku a šíření požáru,
o) neuvědomí písemně orgán státního požárního dozoru nebo nepostupuje podle jeho pokynu v případě změny charakteru nebo podmínek anebo rozsahu provozované činnosti, která je předmětem posouzení požárního nebezpečí,
p) nesplní lhůtu stanovenou orgánem státního požárního dozoru k odstranění nedostatků v předloženém posouzení požárního nebezpečí,
r) neudržuje zdroje vody pro hašení požárů v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky a čerpání vody k hašení požáru, neplní povinnosti k ochraně lesů v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru podle § 7 odst. 2 nebo povinnosti vlastníka podle § 2 odst. 2,
s) při přepravě nebezpečných látek nemá k dispozici na místě s nákladem požárně technické charakteristiky přepravovaných látek nebo tyto neodpovídají vykazovanému přepravovanému nákladu.

(3) Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 1 000 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti s vysokým požárním nebezpečím, jestliže poruší povinnosti vyplývající z předpisů o požární ochraně uvedené v odstavcích 1 a 2.

(4) Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která zruší jednotku požární ochrany bez souhlasu hasičského záchranného sboru kraje ( § 67 odst. 3 a § 68 odst. 4), může hasičský záchranný sbor kraje uložit pokutu až do 10 000 000 Kč.

(5) Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která opětovně poruší povinnost, za kterou jí byla v předchozích třech letech uložena pokuta pravomocným rozhodnutím, může hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru uložit další pokutu až do výše dvojnásobku pokuty stanovené v odstavcích 1 až 4.

(6) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody.

(7) Uložení pokuty nezbavuje právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu povinnosti odstranit závadný stav ve stanovené lhůtě. Uložením pokuty podle odstavců 1 až 4 zůstává nedotčena odpovědnost právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby za způsobenou škodu a postih jejích zaměstnanců podle pracovněprávních předpisů.

§ 77

(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvěděl orgán vykonávající státní požární dozor, a musí být pravomocně skončeno do tří let od porušení povinnosti.

(2) Hasičský záchranný sbor kraje vybírá a vymáhá pokuty podle zvláštního zákona.^7b) Pokuta uložená podle § 76 je příjmem státního rozpočtu.

§ 78

(1) Přestupku na úseku požární ochrany se dopustí ten, kdo

a) poruší příkazy nebo zákazy týkající se požární ochrany na označených místech,
b) neumožní vstup na nemovitost při cvičení jednotky požární ochrany, ačkoliv je k tomu povinen podle rozhodnutí hasičského záchranného sboru kraje nebo obce,
c) neuposlechne nařízení velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany vydané podle § 88 odst. 1 písm. a),
d) poruší zásady bezpečného provozu tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů,
e) neobstará nebo neudržuje v provozuschopném stavu věcné prostředky požární ochrany nebo požárně bezpečnostní zařízení, poškodí, zneužije nebo jiným způsobem znemožní použití věcných prostředků požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení,
f) vědomě bezdůvodně přivolá jednotku požární ochrany nebo zneužije linku tísňového volání,
g) nedodrží podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností,
h) neumožní výkon státního požárního dozoru nebo ve stanovené lhůtě nesplní opatření uložená orgánem státního požárního dozoru,
i) neposkytne osobní nebo věcnou pomoc v souvislosti se zdoláváním požáru, ačkoli je k tomu povinen,
j) neumožní orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů ke zjišťování příčiny vzniku požáru nebo bezúplatně neposkytne výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy,
k) nedodrží předpisy o používání, skladování a manipulaci s hořlavými nebo požárně nebezpečnými látkami nebo nesprávným skladováním materiálu znemožní přístup k rozvodným zařízením elektrické energie a uzávěrům plynu, vody a topení,
l) nedodrží zásady požární bezpečnosti při používání otevřeného ohně nebo jiného zdroje zapálení,
m) nevytváří v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolávání požáru a pro provádění záchranných prací nebo neumožní jednotce požární ochrany vstup na nemovitost při zdolávání požáru nebo provádění záchranných prací anebo jinak ztíží provedení opatření nutných ke zdolávání požáru nebo při provádění záchranných prací,
n) poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání nebo rozhodnutí o zákazu činnosti anebo rozhodnutí o zastavení provozu,
o) provádí práce, které mohou vést ke vzniku požáru, ačkoli nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy,
p) zanedbá z hlediska požární ochrany dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání,
r) způsobí svým jednáním požár, nejde-li o trestný čin,
s) vypaluje porosty,
t) neoznámí bezodkladně místně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje požár v objektech a jiných místech, které vlastní nebo užívá,
u) omezí nebo znemožní použití označených nástupních ploch pro požární techniku,
v) používá neoprávněně barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany,
z) neudržuje zdroje vody pro hašení požárů v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky k hašení požáru, neplní povinnosti k ochraně lesů před požáry podle § 7 odst. 2 nebo neplní povinnosti vlastníka podle § 2 odst. 2.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 10 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. e) až l) pokutu do 20 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. m) až z) pokutu do 25 000 Kč.

§ 79

(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich projednávání obecné předpisy.⁸)

(2) Pokutu za přestupek podle § 78 ukládá hasičský záchranný sbor kraje, který pokutu rovněž vybírá a vymáhá podle zvláštního zákona.^7b) Pokuta je příjmem státního rozpočtu.

ČÁST SEDMÁ

NÁHRADA ŠKODY

§ 80

Odškodňování úrazů

(1) Došlo-li u občana k poškození na zdraví nebo k jeho smrti

a) při jeho činnosti v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce a v požární hlídce,

b) v souvislosti s pomocí, kterou poskytl při zdolávání požáru nebo při odstraňování jeho následků anebo při cvičení jednotky požární ochrany,
(dále jen "poškozený"), uhradí škodu tím vzniklou stát, obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů,⁹) pokud mu nevznikl nárok na náhradu této škody již z pracovněprávního vztahu.

(2) Náhradu škody podle odstavce 1 poskytuje v zastoupení státu hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu k poškození na zdraví nebo k smrti poškozeného došlo.

§ 81

Jednorázové mimořádné odškodnění

(1) Vláda stanoví nařízením, v kterých případech a v jakém rozsahu náleží poškozenému a pozůstalým po poškozeném, kromě nároků podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů, i jednorázové mimořádné odškodnění, a kdy je možné takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou.

(2) Toto nařízení upraví také jednorázové mimořádné odškodnění zaměstnanci podniku a členovi jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku a pozůstalým po nich.

(3) Jednorázové mimořádné odškodnění zaměstnancům podniku, členům jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku, jakož i jiným zaměstnancům právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a pozůstalým po nich poskytuje právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, pokud ke škodě na zdraví došlo v souvislosti s činností jejich je dnotek požární ochrany na vlastní nemovitosti nebo v jejich vlastních objektech. V ostatních případech poskytuje jednorázové mimořádné odškodnění ministerstvo.

(4) Nárok na odškodnění podle odstavců 1 až 3 se promlčuje ve lhůtě tří let ode dne vzniku škody.

Náhrada věcné škody

§ 82

Právnická nebo fyzická osoba má nárok na náhradu věcné škody, která jí vznikla při pomoci poskytnuté při zdolávání požáru, popřípadě při cvičení jednotky požární ochrany. Ve zvlášť odůvodněných případech se může přiznat náhrada nákladů spojených s pořízením nové věci za věc poškozenou.

§ 83

(1) Právnické nebo fyzické osobě se nahrazuje také věcná škoda, která jí vznikla v důsledku opatření nutných ke zdolání požáru, zamezení jeho šíření nebo záchranných prací provedených na příkaz velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany nebo při cvičení jednotky požární ochrany; to neplatí, jestliže škoda vznikla použitím hasicích látek v souvislosti se zdoláváním požáru.

(2) Náhrada věcné škody podle odstavce 1 se neposkytuje právnické nebo fyzické osobě, jejíž objekty byly zasaženy požárem.

§ 84

(1) Náhradu škody podle § 82 a 83 poskytuje a o ní rozhoduje hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl nebo se konalo cvičení jednotky požární ochrany.

(2) Jestliže vznikla právnické nebo fyzické osobě věcná škoda v souvislosti s pomocí poskytnutou v zájmu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, má hasičský záchranný sbor kraje vůči této právnické osobě nebo této podnikající fyzické osobě právo na náhradu toho, co právnické nebo fyzické osobě poskytl.

(3) Právo na náhradu škody podle § 82 a 83 je třeba uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy se poškozený dověděl o škodě, nejpozději do dvou let od vzniku škody; jinak toto právo zanikne.

ČÁST OSMÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
USTANOVENÍ

§ 85

Působnost ministerstva a hasičského záchranného sboru kraje při výkonu státního požárního dozoru se nevztahuje na

a) útvary a zařízení Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby; v těchto útvarech a zařízeních se zabezpečují a provádějí uvedené úkoly podle zvláštních předpisů,

b) báňská díla, zařízení, pracoviště a činnosti v podzemí podléhající dozoru orgánů státní báňské správy, která vykonává státní správu na tomto úseku,

c) námořní lodě a civilní letadla; v těchto dopravních prostředcích se zabezp ečují a provádějí uvedené úkoly podle zvláštních předpisů.

d) drážní vozidla a říční plavidla, s výjimkou zjišťování příčin vzniku požárů,

e) objekty Ministerstva zahraničních věcí nacházející se mimo území České republiky.

§ 85a

(1) Působnost ministerstva a hasičského záchranného sboru kraje při výkonu státního požárního dozoru se nevztahuje na vojenské objekty, vojenské útvary, vojenská zařízení, vojenské záchranné útvary a právnické osoby založené nebo zřízené Ministerstvem obrany (dále jen "objekty").

(2) V objektech uvedených v odstavci 1 vykonává požární dozor Ministerstvo obrany vlastními orgány požární ochrany.

§ 86

Ustanovení tohoto zákona se vztahují na železniční, vodní a leteckou dopravu, pokud mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

§ 87

(1) Ustanovení tohoto zákona se nedotýkají výsad a imunit přiznávaných podle mezinárodního práva nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.

(2) Při zdolávání požárů lze vstoupit do objektů, které požívají ochrany podle odstavce 1, jen na základě příslušného souhlasu.

§ 88

Oprávnění osob pověřených plněním úkolů
na úseku požární ochrany

(1) Velitelé jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelé jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků a velitelé zásahů jsou při plnění svých úkolů na úseku požární ochrany oprávněni

a) nařídit v souvislosti se zdoláváním požáru nebo při cvičení jednotky požární ochrany, aby se z místa zásahu vzdálily osoby, jejichž přítomnost není potřebná, nebo aby se podřídily jiným omezením nutným k úspěšnému provedení zásahu,

b) nařídit provedení nutných opatření směřujících k odstranění nebezpečí opětovného vzniku požáru. O nařízených opatřeních neodkladně informují orgán vykonávající státní požární dozor.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob prokazování oprávnění podle odstavce 1.

§ 89

Povinnost mlčenlivosti

(1) Osoby pověřené plněním úkolů na úseku požární ochrany jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které v obecném zájmu nebo v zájmu zúčastněných osob mají zůstat utajeny před nepovolanými osobami. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru nebo po splnění úkolu.

(2) O zproštění mlčenlivosti a jeho rozsahu rozhoduje ředitel hasičského záchranného sboru kraje.

§ 89a

Působnosti stanovené krajskému úřadu a radě kraje nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

§ 90

Předpisy o ochraně utajovaných skutečností¹⁰) nejsou ustanovením § 89 dotčeny.

§ 91

Ocenění mimořádné odvahy

(1) K ocenění mimořádné odvahy a obětavosti zaměstnanců podniků, členů dobrovolných jednotek požární ochrany a občanů při záchraně života a majetku může ministr vnitra udělit věcný nebo peněžitý dar nebo medaili. Věcný nebo peněžitý dar může udělit též generální ředitel.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob udělování medaile.

§ 92

Živelní pohromy a jiné mimořádné události

Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, vztahují se ustanovení tohoto zákona o poskytování osobní a věcné pomoci, o jednotkách požární ochrany, o právech a povinnostech zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární ochrany, o náhradě škody a o ocenění mimořádné odvahy přiměřeně také na záchranné práce při živelních pohromách. Totéž platí při záchranných pracích při mimořádných událostech, pokud jsou bezprostředně ohroženy lidské životy nebo hrozí značná škoda.

§ 93

Stejnokroje a funkční označení

(1) Zaměstnancům podniků náleží stejnokroj s funkčním označením a označením příslušnosti k jednotce hasičského záchranného sboru podniku.

(2) Členům jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků náleží stejnokroj a funkční označení.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti funkčních označení a stejnokrojů zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární ochrany, případně stanoví další osoby plnící úkoly na úseku požární ochrany, kterým náleží stejnokroj.

§ 94

zrušen

§ 95

Vztah zákona k obecným předpisům
o správním řízení

Na řízení podle tohoto zákona se vztahuje správní řád, s výjimkou rozhodování podle § 68 odst. 2 a § 73 odst. 3.

§ 96

zrušen

§ 97

Jednotky požární ochrany mohou poskytovat pohotovostní a jiné služby nebo práce za úhradu vynaložených nákladů za předpokladu, že se jedná o práce a služby související se základní náplní jejich činnosti a nedojde k ohrožení jejich akceschopnosti.

§ 98

(1) Za odborně způsobilé osoby se též považují osoby, které jsou ke dni účinnosti tohoto zákona držiteli platného osvědčení odborné způsobilosti podle dosavadních předpisů.

(2) Jednotky hasičských záchranných sborů podniků a dobrovolné jednotky požární ochrany zřízené podle dosavadních předpisů se považují za jednotky požární ochrany zřízené podle tohoto zákona.

(3) Posouzení požárního nebezpečí činností uvedených v § 4 odst. 3 písm. a) až e) schválená podle dosavadních předpisů se považují za posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím podle tohoto zákona. Ostatní posouzení požárního nebezpečí podle dosavadních předpisů se za posouzení požárního nebezpečí podle § 6a nepovažují.

(4) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona provozují činnosti uvedené v § 4 odst. 3, jsou povinny posouzení požárního nebezpečí podle § 6a odst. 1 předložit ke schválení orgánu státního požárního dozoru do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(5) Řízení zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona.

§ 99

zrušen

§ 100

zrušen

Závěrečná ustanovení

§ 101

Ministerstvo vydá

a) prováděcí právní předpisy k provedení § 6b, § 11 odst. 8, § 15 odst. 2, § 16 odst. 4, § 17 odst. 5, § 24 odst. 2, § 31a, § 65 odst. 8 písm. a), c) a d), § 70 odst. 6, § 72 odst. 7, § 88 odst. 2, § 91 odst. 2 a § 93 odst. 3,
b) po projednání s Ministerstvem zdravotnictví prováděcí právní předpis k provedení § 65 odst. 7 písm. b),
c) po projednání s Ministerstvem financí a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy prováděcí právní předpis k provedení § 25 odst. 3.

§ 101a

zrušen

§ 102

zrušen

§ 103

(1) Zrušují se:

1. zákon č. 18/1958 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 40 a 41 přílohy C), zákona České národní rady č. 130/1974 Sb., zákona č. 20/1975 Sb. a zákona České národní rady č. 49/1982 Sb. (pol. 23 přílohy),

2. § 18 zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, pokud upravuje skutkové podstaty přestupků proti ochraně před požáry,

3. vládní nařízení č. 12/1951 Sb., o náhradě škody příslušníkům hasičstva a jiným osobám v oboru ochrany před požáry a jinými živelními pohromami,

4. vyhláška Ministerstva vnitra č. 248/1951 Ú. l., kterou se upravují podrobnosti o náhradě škody v oboru ochrany před požáry a jinými živelními pohromami,

5. vyhláška Ministerstva vnitra č. 91/1952 Ú. l., kterou se vydává služební a disciplinární řád pro příslušníky požárních sborů, požárních hlídek a pro příslušníky velitelství požární ochrany,

6. vyhláška ministra vnitra č. 169/1955 Ú. l., o zajištění a organizaci požární ochrany v závodech, ve znění vyhlášky ministra vnitra č. 119/1958 Ú. l. a vyhlášky Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 60/1976 Sb.,

7. vyhláška Ministerstva vnitra č. 198/1958 Ú. l., o opatřování, rozdělování a zkoušení věcných prostředků požární ochrany,

8. vyhláška Ministerstva vnitra č. 106/1959 Ú. l., o organizaci požární ochrany, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 42 přílohy C),

9. vyhláška Ministerstva vnitra č. 70/1960 Sb., o zajištění pohotovosti hasicích zařízení,

10. vyhláška Ministerstva školství a kultury a Ministerstva vnitra č. 87/1960 Sb., o zavedení bezpečného filmu,

11. vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 60/1976 Sb., kterou se vydávají zásady školení pracovníků o požární ochraně,

12. vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 35/1977 Sb., o požární bezpečnosti při skladování a používání topné nafty, ve znění vyhlášky č. 46/1981 Sb.,

13. směrnice Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. j. PO-2065 ze dne 3. července 1972 o ochraně úrody před požáry, registrované v částce 14/1972 Sb

(2) Platnosti pozbývají

1. pro příslušníky směrnice Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. j. PO-2403 ze dne 1. října 1976 o jmenování a povyšování pracovníků požární ochrany do hodností, registrované v částce 25/1976 Sb.,

2. předpisy, které byly ponechány v platnosti podle vyhlášky předsedy vlády č. 129/1967 Sb. a uvedeny v částce 47/1967 Sb (část XVIII).

§ 104

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1986.

Příloha k zákonu č. 133/1985 Sb.

KATEGORIE JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY
A ZÁKLADNÍ TABULKA PLOŠNÉHO POKRYTÍ

Kategorie jednotek požární ochrany

Pro účely plošného pokrytí se jednotky požární ochrany dělí na jednotky

a) s územní působností zasahující i mimo území svého zřizovatele

1. JPO I - jednotka hasičského záchranného sboru s územní působností zpravidla do 20 minut jízdy z místa dislokace,
2. JPO II - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu jako svoje hlavní nebo vedlejší povolání, s územní působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace,
3. JPO III - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně, s územní působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace,

b) s místní působností zasahující na území svého zřizovatele

1. JPO IV - jednotka hasičského záchranného sboru podniku,
2. JPO V - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně,
3. JPO VI - jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku.

V dohodě se zřizovatelem mohou být tyto jednotky využívány k zásahům i mimo svůj územní obvod.

Základní tabulka plošného pokrytí
Stupeň nebezpečí území obce		Počet jednotek PO a doba jejich dojezdu na místo zásahu
I	A	2 JPO do 7 min a další 1 JPO do 10 min
	B	1 JPO do 7 min a další 2 JPO do 10 min
II	A	2 JPO do 10 min a další 1 JPO do 15 min
	B	1 JPO do 10 min a další 2 JPO do 15 min
III	A	2 JPO do 15 min a další 1 JPO do 20 min
	B	1 JPO do 15 min a další 2 JPO do 20 min
IV	A	1 JPO do 20 min a další 1 JPO do 25 min

Poznámka: 1 JPO - jedna jednotka PO; 2 JPO - dvě jednotky PO; min - minut.

Síly a prostředky požadované základní tabulkou plošného pokrytí jsou

a) pro první jednotku požární ochrany, která se dostaví na místo zásahu, minimálně družstvo ve zmenšeném početním stavu nebo družstvo s cisternovou automobilovou stříkačkou;

Poznámka:
U obcí nebo objektů zařazených do stupně nebezpečí území obce III A, III B nebo IV, může být první jednotkou požární ochrany jednotka, která nemá cisternovou automobilovou stříkačku, ale je vybavena alespoň přívěsnou nebo přenosnou požární stříkačkou o výkonu 800 l/min a vyšším, tažným nebo dopravním automobilem, pokud v místě zásahu je možné použít zdroj požární vody, a za podmínky, že druhá a další jednotka požární ochrany cisternovou automobilovou stříkačku má.

b) pro druhou a další jednotku požární ochrany, která se dostaví na místo zásahu, minimálně družstvo ve zmenšeném početním stavu nebo družstvo s cisternovou automobilovou stříkačkou a další technika podle složitosti zdolávání požáru.

Poznámka:
U všech obcí nebo objektů, s výjimkou objektů zařazených do stupně nebezpečí území obce I A, I B, může být druhou nebo další jednotkou požární ochrany také jednotka, která nemá cisternovou automobilovou stříkačku, ale je vybavena alespoň přívěsnou nebo přenosnou požární stříkačkou o výkonu 800 l/min a vyšším, tažným nebo dopravním automobilem, pokud v místě zásahu je možné použít zdroj požární vody.


Poznámky pod čarou:

1a) § 17 odst. 2 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
1b) § 2 odst. 8 písm. b) až e) zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů.
1c) § 3 písm. a) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1d) § 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1e) § 3 písm. e) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1f) § 3 písm. f) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1g) § 3 písm. g) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1h) § 2 písm. b) vyhlášky č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
1i) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
1j) Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů.
1k) Například zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
1l) Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb.
1m) § 46 písm. g) a i) zákona č. 289/1995 Sb.
1n) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
1o) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
1p) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
2) zrušena
2a) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
2b) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
3) § 55 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
3a) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
3b) § 17 odst. 1 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.
3c) § 32 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně.
3d) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3e) § 18 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.
3f) § 3 písm. i) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
3g) § 3 písm. j) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
4) Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb. a vyhlášky č. 378/1992 Sb.
4a) § 124 zákoníku práce.
4b) Vyhláška č. 254/1999 Sb., o technických podmínkách požární techniky.
4c) § 12 vyhlášky č. 21/1996 Sb.
4d) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
4e) § 49 a 50 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
4f) § 20 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů.
4g) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
4h) § 195 zákoníku práce, ve znění zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 188/1988 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb.
4i) Např. § 83 a 86 zákoníku práce, ve znění zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb., § 40 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.
4j) Zákon č. 586/1992 Sb.
4k) Zákon č. 143/1992 Sb.
5) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5a) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
6) § 124 zákoníku práce.
6a) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.
7) Například vyhláška č. 80/1971 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o právních vztazích na československo-polských státních hranicích, o spolupráci a vzájemné pomoci v hraničních otázkách.
7a) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
7b) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
9) § 190 až 203, § 260 zákoníku práce.
Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.
10) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11) zrušena
12) zrušena



Poznámka:

Čl. II zákona č. 203/1994 Sb. zní:

Čl. II

1. Správy Sboru požární ochrany a útvary Sboru požární ochrany okresních úřadů, správy Sboru požární ochrany a útvary Sboru požární ochrany hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně zřízené podle dosavadních předpisů se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za hasičské záchranné sbory okresů a těchto měst podle tohoto zákona.

2. Závodní požární útvary se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za jednotky hasičských záchranných sborů podniků podle tohoto zákona.

3. Dobrovolné veřejné požární sbory a dobrovolné závodní požární sbory se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotky sborů dobrovolných hasičů podniků podle tohoto zákona.

4. Příslušníci správ a útvarů Sboru požární ochrany okresních úřadů a příslušníci správ a útvarů Sboru požární ochrany hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně se považují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona za příslušníky a zaměstnance hasičských záchranných sborů okresů a těchto měst. Složení slibu u příslušníků zabezpečí vrchní požární rada České republiky a ředitelé hasičských záchranných sborů okresů nejpozději do jednoho měsíce po nástupu příslušníků do práce po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona provozují činnosti nebo jsou vlastníky objektů se zvýšeným požárním nebezpečím, jsou povinny zabezpečit posouzení požárního nebezpečí ( § 6 odst. 1) do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

znění Části stosedmnácté, stoosmnácté a stodevatenácté zákona č. 320/2002 Sb.

ČÁST STO SEDMNÁCTÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Čl. CXVII

1. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zrušují okresní úřady.

2. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce v okresních úřadech (dále jen "zaměstnanec okresního úřadu") přecházejí z České republiky na územní samosprávné celky v případech, kdy činnosti zaměstnance okresního úřadu stanovené tímto nebo zvláštním zákonem přecházejí do působnosti územních samosprávných celků.

3. Okresní úřad se dohodne se zaměstnancem okresního úřadu, příslušným územním samosprávným celkem nebo správním úřadem, na který územní samosprávný celek jeho práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů přejdou.

4. Okresní úřad na základě dohody podle bodu 3 provede delimitaci příslušných zaměstnanců okresních úřadů na určené územní samosprávné celky nebo správní úřady. Takto provedená delimitace je závazná.

5. V případě, že podle bodu 3 nedojde k dohodě nejpozději do 1. 9. 2002, stanoví počty a pravidla delimitace zaměstnanců na příslušné územní samosprávné celky nebo správní úřady na návrh přednosty okresního úřadu a s doporučením ředitele krajského úřadu Ministerstvo vnitra.

6. Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnance okresního úřadu v případech, kdy činnosti zaměstnance okresního úřadu stanovené tímto zákonem nepřecházejí podle bodu 2 na územní samosprávné celky, přechází z okresního úřadu na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, není-li upraveno zvláštním předpisem jinak. Tito zaměstnanci zabezpečí realizaci úkolů souvisejících s ukončením činnosti okresních úřadů po 1. lednu 2003.

7. Nároky zaměstnanců okresních úřadů z pracovněprávních vztahů, které nepřešly na příslušné územní samosprávné celky podle bodu 2, jakož i nároky České republiky z pracovněprávních vztahů vůči zaměstnancům okresních úřadů uspokojuje a uplatňuje jménem státu Ministerstvo financí.

8. Ustanovení § 102 odst. 2 písm. j) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), a § 59 odst. 1 písm. b) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), o stanovení počtu zaměstnanců územních samosprávných celků se na případy podle bodu 2 nepoužijí.

9. Na postup podle bodů 2 a 3 se ustanovení § 251d zákoníku práce nepoužije.

10. Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců okresních úřadů, jejichž místem výkonu zaměstnání jsou státní okresní archivy, přechází z okresních úřadů na státní oblastní archivy podle začlenění státních okresních archivů do jednotlivých státních oblastních archivů.

11. Movité věci ve vlastnictví České republiky, se kterými byly příslušné hospodařit okresní úřady a které jsou potřebné k výkonu činností přecházejících podle tohoto zákona do působnosti územních samosprávných celků a jsou používány zaměstnanci okresního úřadu, na něž se vztahuje bod 2, přecházejí s výjimkou věcí uvedených v bodu 12 dnem 1. 1. 2003 z vlastnictví České republiky do vlastnictví toho územního samosprávného celku, na který přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců okresního úřadu.

12. Příslušnost hospodařit s majetkem České republiky, se kterým byly příslušné hospodařit okresní úřady ke dni svého zrušení a který je tvořen informačním systémem poskytnutým Ministerstvem práce a sociálních věcí pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory a jejich výplatě a sestávajícím z aplikačního a licenčního softwarového vybavení a hardwarových a komunikačních zařízení, přechází na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Současně se Ministerstvo práce a sociálních věcí stane příslušným hospodařit s právy České republiky souvisejícími s tímto majetkem a započne plnit úkoly spojené s odpovědností za závazky České republiky související s tímto majetkem.

13. Pracoviště státní sociální podpory zřízená okresními úřady před 1. lednem 2003 se stávají pracovišti územních samosprávných celků, na které podle tohoto zákona přecházejí činnosti na úseku státní sociální podpory. Územní samosprávné celky mohou tato pracoviště po 31. prosinci 2002 zrušit jen se souhlasem Ministerstva práce a sociálních věcí.

14. Příslušnost hospodařit s majetkem České republiky, včetně práv, se kterými byly příslušné hospodařit okresní úřady a na které se nevztahují body 11, 12 a 15, přechází dnem 1. 1. 2003 na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, není-li upraveno zvláštním předpisem jinak. Současně Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových započne plnit úkoly spojené s odpovědností za závazky České republiky související s tímto majetkem, jakož i za další závazky České republiky vzniklé z dosavadní činnosti okresních úřadů anebo s touto činností související.

15. Příslušnost hospodařit s majetkem České republiky užívaným státními okresními archivy včetně práv České republiky souvisejících s tímto majetkem, se kterým byly dosud příslušné hospodařit okresní úřady, přechází na státní oblastní archivy v rozsahu, který je dán začleněním jednotlivých státních okresních archivů do příslušných státních oblastních archivů podle zvláštního zákona. Současně státní oblastní archivy započnou v uvedeném rozsahu plnit úkoly spojené s odpovědností za závazky České republiky související s tímto majetkem.

16. Okresní hygienické stanice, městské hygienické stanice v hlavním městě Praze, v městech Plzni a Brně a krajské hygienické stanice včetně Hygienické stanice hlavního města Prahy dnem 1. ledna 2003 zanikají. K tomuto datu zanikají i funkce okresních, městských a krajských hygieniků a funkce hygienika hlavního města Prahy.

17. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona příslušnost k hospodaření s majetkem České republiky, se kterým ke dni 31. prosince 2002 hospodařily okresní a krajské hygienické stanice (Hygienická stanice hlavního města Prahy) a který je potřebný k plnění úkolů v rámci působnosti správního úřadu uvedeného v písmenech a) až n), a veškerá práva a závazky, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů technickohospodářských zaměstnanců, potřebných ke správě a údržbě tohoto majetku a plnění funkcí zaměstnavatele správním úřadem uvedeným v písmenech a) až n) a zaměstnanců vykonávajících státní zdravotní dozor, které měla ke dni 31. prosince 2002:

a) Hygienická stanice hlavního města Prahy, přecházejí na Hygienickou stanici hlavního města Prahy se sídlem v Praze,
b) Krajská hygienická stanice se sídlem v Praze a okresní hygienické stanice se sídlem v Benešově, Berouně, Kladně, Kolíně, Kutné Hoře, Mělníku, Mladé Boleslavi, Nymburku, Příbrami a Rakovníku, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Středočeského kraje se sídlem v Praze,
c) Krajská hygienická stanice se sídlem v Českých Budějovicích a okresní hygienické stanice se sídlem v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Písku, Prachaticích, Strakonicích a Táboře, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích,
d) Krajská hygienická stanice se sídlem v Plzni a okresní hygienické stanice se sídlem v Domažlicích, Klatovech, Plzni, Rokycanech a Tachově, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Plzeňského kraje se sídlem v Plzni,
e) Krajská hygienická stanice se sídlem v Karlových Varech a okresní hygienické stanice se sídlem v Chebu a Sokolově, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech,
f) Krajská hygienická stanice se sídlem v Ústí nad Labem a okresní hygienické stanice se sídlem v Ústí nad Labem, Děčíně, Chomutově, Litoměřicích, Lounech, Mostě a Teplicích, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem,
g) Krajská hygienická stanice se sídlem v Liberci a okresní hygienické stanice se sídlem v České Lípě, Jablonci nad Nisou a Semilech, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Libereckého kraje se sídlem v Liberci,
h) Krajská hygienická stanice se sídlem v Hradci Králové a okresní hygienické stanice se sídlem v Hradci Králové, Jičíně, Náchodě, Rychnově nad Kněžnou a Trutnově, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové,
i) Krajská hygienická stanice se sídlem v Pardubicích a okresní hygienické stanice se sídlem v Chrudimi, Svitavách a Ústí nad Orlicí, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích,
j) Krajská hygienická stanice se sídlem v Jihlavě a okresní hygienické stanice se sídlem v Havlíčkově Brodě, Pelhřimově, Třebíči a Žďáru nad Sázavou, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě,
k) Krajská hygienická stanice se sídlem v Brně a okresní hygienické stanice se sídlem v Brně, Blansku, Břeclavi, Hodoníně, Vyškově a Znojmě, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Jihomoravského kraje se sídlem v Brně,
l) Krajská hygienická stanice se sídlem v Olomouci a okresní hygienické stanice se sídlem v Jeseníku, Prostějově, Přerově a Šumperku, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci,
m) Krajská hygienická stanice se sídlem v Ostravě a okresní hygienické stanice se sídlem v Bruntále, Frýdku-Místku, Karviné, Novém Jičíně a Opavě, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě,
n) Krajská hygienická stanice se sídlem ve Zlíně a okresní hygienické stanice se sídlem v Kroměříži, Uherském Hradišti a Vsetíně, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně.

18. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona příslušnost k hospodaření s majetkem České republiky, se kterým ke dni 31. prosince 2002 hospodařily Okresní hygienická stanice pro okres Praha-východ se sídlem v Praze a Okresní hygienická stanice pro okres Praha-západ se sídlem v Praze, a veškerá práva a závazky, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, které měla ke dni 31. prosince 2002 Okresní hygienická stanice pro okres Praha-východ a Okresní hygienická stanice pro okres Praha-západ, přecházejí na Ministerstvo zdravotnictví.

19. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona příslušnost k hospodaření s majetkem České republiky neuvedeným v bodech 16 a 17, se kterými ke dni 31. prosince 2002 hospodařily okresní a krajské hygienické stanice (Hygienická stanice hlavního města Prahy), a veškerá práva a závazky včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů ostatních zaměstnanců, neuvedených v bodech 16 a 17, které měla ke dni 31. prosince 2002:

a) Hygienická stanice hlavního města Prahy, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Praze,
b) Krajská hygienická stanice se sídlem v Praze, okresní hygienické stanice se sídlem v Benešově, Berouně, Kladně, Kolíně, Kutné Hoře, Mělníku, Mladé Boleslavi, Nymburku, Příbrami a Rakovníku, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Kolíně,
c) Krajská hygienická stanice se sídlem v Českých Budějovicích a okresní hygienické stanice se sídlem v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Písku, Prachaticích, Strakonicích a Táboře, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Českých Budějovicích,
d) Krajská hygienická stanice se sídlem v Plzni, městská hygienická stanice se sídlem v Plzni a okresní hygienické stanice se sídlem v Domažlicích, Klatovech, Plzni, Rokycanech a Tachově, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Plzni,
e) Krajská hygienická stanice se sídlem v Karlových Varech a okresní hygienické stanice se sídlem v Chebu, Karlových Varech a Sokolově, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Karlových Varech,
f) Krajská hygienická stanice se sídlem v Ústí nad Labem a okresní hygienické stanice se sídlem v Ústí nad Labem, Děčíně, Chomutově, Litoměřicích, Lounech, Mostě a Teplicích, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem,
g) Krajská hygienická stanice se sídlem v Liberci a okresní hygienické stanice se sídlem v České Lípě, Jablonci nad Nisou, Liberci a Semilech, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Liberci,
h) Krajská hygienická stanice se sídlem v Hradci Králové a okresní hygienické stanice se sídlem v Hradci Králové, Jičíně, Náchodě, Rychnově nad Kněžnou a Trutnově, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Hradci Králové,
i) Krajská hygienická stanice se sídlem v Pardubicích a okresní hygienické stanice se sídlem v Chrudimi, Svitavách a Ústí nad Orlicí, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Pardubicích,
j) Krajská hygienická stanice se sídlem v Jihlavě a okresní hygienické stanice se sídlem v Havlíčkově Brodě, Pelhřimově, Třebíči a Žďáru nad Sázavou, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Jihlavě,
k) Krajská hygienická stanice se sídlem v Brně, Městská hygienická stanice se sídlem v Brně a okresní hygienické stanice se sídlem v Brně, Blansku, Břeclavi, Hodoníně, Vyškově a Znojmě, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Brně,
l) Krajská hygienická stanice se sídlem v Olomouci a okresní hygienické stanice se sídlem v Jeseníku, Prostějově, Přerově a Šumperku, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Olomouci,
m) Krajská hygienická stanice se sídlem v Ostravě a okresní hygienické stanice se sídlem v Bruntále, Frýdku-Místku, Karviné, Novém Jičíně a Opavě, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Ostravě,
n) Krajská hygienická stanice se sídlem ve Zlíně a okresní hygienické stanice se sídlem v Kroměříži, Uherském Hradišti a Vsetíně, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem ve Zlíně.

20. Pokud jde o majetek České republiky, který užívaly ke dni 31. prosince 2002 městské hygienické stanice se sídlem v hlavním městě Praze, v Plzni a v Brně, mění se příslušnost hospodaření s ním takto:

a) jde-li o majetek potřebný k plnění úkolů v rámci působnosti správního úřadu uvedeného v bodech 1 až 3 užívaný ke dni 31. prosince 2002:

1. Městskou hygienickou stanicí se sídlem v hlavním městě Praze, přísluší dnem účinnosti tohoto zákona hospodaření s ním Hygienické stanici hlavního města Prahy se sídlem v Praze,
2. Městskou hygienickou stanicí se sídlem v Plzni, přísluší dnem účinnosti tohoto zákona hospodaření s ním Krajské hygienické stanici Plzeňského kraje se sídlem v Plzni,
3. Městskou hygienickou stanicí se sídlem v Brně, přísluší dnem účinnosti tohoto zákona hospodaření s ním Krajské hygienické stanici Jihomoravského kraje se sídlem v Brně;

b) jde-li o majetek neuvedený v písmenu a) užívaný ke dni 31. prosince 2002:

1. Městskou hygienickou stanicí se sídlem v hlavním městě Praze, přísluší hospodaření s ním zdravotnímu ústavu se sídlem v Praze,
2. Městskou hygienickou stanicí se sídlem v Plzni, přísluší hospodaření s ním zdravotnímu ústavu se sídlem v Plzni,
3. Městskou hygienickou stanicí se sídlem v Brně, přísluší hospodaření s ním zdravotnímu ústavu se sídlem v Brně;

c) dnem účinnosti tohoto zákona práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů technicko-hospodářských zaměstnanců potřebných ke správě a údržbě tohoto majetku a plnění funkcí zaměstnavatele správním úřadem uvedeným v písmenu a) bodech 1 až 3 a zaměstnanců vykonávajících státní zdravotní dozor, které měla k tomuto dni:

1. Městská hygienická stanice hlavního města Prahy, přecházejí na Hygienickou stanici hlavního města Prahy se sídlem v Praze,
2. Městská hygienická stanice se sídlem v Plzni, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Plzeňského kraje se sídlem v Plzni,
3. Městská hygienická stanice se sídlem v Brně, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Jihomoravského kraje se sídlem v Brně;

d) dnem účinnosti tohoto zákona práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců neuvedených v písmenu c), které měla k tomuto dni:

1. Městská hygienická stanice hlavního města Prahy, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Praze,
2. Městská hygienická stanice se sídlem v Plzni, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Plzni,
3. Městská hygienická stanice se sídlem v Brně, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Brně.

21. Věci, které jsou majetkem České republiky, práva České republiky a jiné majetkové hodnoty, jakož i závazky České republiky uvedené v bodech 17 až 20 nepřecházejí ve smyslu zvláštního zákona z majetku České republiky do vlastnictví krajů ani obcí.

ČÁST STO OSMNÁCTÁ

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Čl. CXVIII

1. Správní řízení zahájená okresním úřadem a pověřeným obecním úřadem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a před tímto dnem pravomocně neskončená dokončí orgány územních samosprávných celků podle toho, na které územní samosprávné celky působnosti okresních úřadů a pověřených obecních úřadů podle tohoto zákona přešly.

2. Lhůty pro vydání správních rozhodnutí se orgánům uvedeným v bodě 1 prodlužují o 30 dnů.

3. Výkon rozhodnutí zahájený okresním úřadem nebo výkon rozhodnutí, který bude možné zahájit až po nabytí účinnosti tohoto zákona, provedou územní samosprávné celky podle toho, na které územní samosprávné celky působnosti okresních úřadů podle tohoto zákona přešly. Výnosy z takto provedených výkonů rozhodnutí jsou příjmem územních samosprávných celků, které výkon rozhodnutí provedly.

4. V řízeních o odvolání proti rozhodnutím okresních a městských hygieniků, která ke dni účinnosti tohoto zákona nebyla ukončena krajskými hygieniky (hygienikem hlavního města Prahy), pokračuje příslušná krajská hygienická stanice (Hygienická stanice hlavního města Prahy), v řízeních o odvolání proti rozhodnutí krajských hygieniků (hygienika hlavního města Prahy), která ke dni účinnosti tohoto zákona nebyla ukončena, pokračuje Ministerstvo zdravotnictví.

5. V řízeních, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebyla ukončena okresními a městskými hygieniky a krajskými hygieniky (hygienikem hlavního města Prahy), s výjimkou řízení podle bodu 4, pokračují místně příslušné krajské hygienické stanice (Hygienická stanice hlavního města Prahy).

6. Okresní úřady provedou skartační řízení u všech písemností, jimž ke dni 31. prosince 2002 projde skartační lhůta.

7. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností v sídlech dosavadních okresních úřadů a obecní úřady obcí s rozšířenou působností Černošice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Nýřany, Přeštice a Šlapanice převezmou do své péče spisovny okresních úřadů.

8. Pověřené obecní úřady provedou spisovou rozluku u agend, které budou od 1. ledna 2003 vykonávat obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

9. Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou postupy při provádění spisové rozluky v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů a náležitosti spisové evidence při provádění spisové rozluky.

ČÁST STO DEVATENÁCTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Čl. CXIX

1. Pokud zvláštní zákon stanoví působnost okresního úřadu nebo okresního národního výboru a tato působnost nebyla tímto nebo zvláštním zákonem převedena na územní samosprávné celky, vykonává tuto působnost obecní úřad obce s rozšířenou působností jako výkon přenesené působnosti.

2. Pokud okresní úřad vykonával činnosti, které mu nebyly stanoveny obecně závazným právním předpisem, přechází tyto činnosti na obecní úřad obce s rozšířenou působností jako výkon přenesené působnosti.

3. Pokud zvláštní zákon stanoví působnost orgánu, který zanikl, a nejedná se o případy uvedené v bodě 1, a tato působnost nebyla přenesena na jiný orgán, je věcně příslušný ústřední správní úřad, do jehož působnosti rozhodovaná věc náleží, popřípadě ústřední správní úřad, jehož obor působnosti je rozhodované věci nejbližší.